Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zrušení pracovního poměru

6. 1. 2014

Dobrý den

chci touto cestou reagovat na příspěvek p. Klarky  v našem foru.

Je dobře, že i tato paní i když asi není náš zaměstnanec potvrzuje svým odkazem, že odborová organizace svým členům řiká pravdu.

www.suip.cz/_files/suip-edb090ee8c20db3d935d3f2fccf9169d/zamestnavatel_nevyplatil_mzdu_kveten12.pdf

Přesto znovu připomínám postup opřený o názor nejvyššího soudu.

 Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem

V některých případech máme ještě další možnost, jak spálit mosty. Touto možností je okamžité zrušení pracovního poměru. Podle zákoníku práce tak ale můžeme učinit pouze ze dvou zde uvedených důvodů – tedy v případě, že by nám zaměstnavatel 15 dní po splatnosti nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu (případně jakoukoli jejich část) a dále pokud bychom podle lékařského posudku nemohli vykonávat svou práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel by pro nás do 15 dnů od předložení posudku nenašel práci jinou.

Okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnanec provést písemně a musí v něm být dostatečně určitě sdělen důvod, pro který se tak děje – tento důvod pak nesmí být dodatečně měněn. Zákoník práce navíc omezuje dobu, po kterou může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr. Tento důvod si tedy nemůžeme schovávat do zásoby nebo na vhodnější příležitost, ale musíme ho uplatnit do dvou měsíců od doby, kdy jsme se o něm dověděli, nejpozději však do jednoho roku od jeho vzniku. Dobrá zpráva je, že pokud zaměstnanec platně zruší pracovní poměr, má nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to za dobu, která odpovídá výpovědní době.

Zrušení pracovního poměru zaměstnancem musí

·         být písemné,

·         obsahovat jasně popsaný důvod,

·         být uskutečněno v zákonem stanovené lhůtě.

JAK TO VIDÍ NEJVYŠŠÍ SOUD


Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 21 Cdo 4030/2010 ze dne 7. 12. 2011 (předseda senátu pan JUDr. Zdeněk Novotný): Pokud zaměstnavatel zaplatil zaměstnanci dlužnou mzdu nebo plat (příp. náhradu mzdy nebo platu, nebo jejich část) po uplynutí požadované 15 denní lhůty, může zaměstnanec ukončit stále pracovní poměr okamžitě, pokud to udělá ve lhůtě, kterou stanoví § 59 ZP, a to i kdyby tak učinil až poté, co mu zaměstnavatel dlužnou částku uhradil. Tady je ale třeba dát si pozor na rozdíl mezi splatností mzdy/platu a termínem výplaty mzdy/platu. Zákoník práce zde uvádí splatnost mzdy nebo platu, což je podle § 141 odst. 1 ZP poslední den měsíce, který následuje po měsíci, kdy vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat. Bez ohledu na to, kdy nám tedy zaměstnavatel mzdu vyplácí, bude pro počítání patnáctidenní lhůty rozhodný poslední den splatnosti a to je poslední den měsíce následujícího. Až poté začíná běžet patnáctidenní lhůta a až po jejím uplynutí můžeme pracovní poměr zrušit. Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, není pak ale třeba v písemném zrušení pracovního poměru rozvádět do všech detailů.

Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 21 Cdo 2242/2009 ze dne 12. 10. 2010 (předseda senátu pan JUDr. Zdeněk Novotný): Nesplnil-li zaměstnavatel svou povinnost zaplatit zaměstnanci mzdu nebo plat ani po uplynutí lhůty 15 dní od splatnosti, je zaměstnanec oprávněn ukončit okamžitě pracovní poměr, přičemž není podstatné, z jakého důvodu k výplatě mzdy nebo platu nedošlo. Zaměstnanec tak nemusí dávat zaměstnavateli prostor k nápravě. Je ovšem třeba, aby okamžité zrušení pracovního poměru vedlo právě jen k ukončení pracovního poměru a nikoli aby bylo podáno s cílem zaměstnavatele především poškodit.

Rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 21 Cdo 3676/2010 ze dne 10. 1. 2012 (předseda senátu pan JUDr. Ljubomír Drápal): Pokud nebyla část mzdy (nebo platu) vyplacena zaměstnavatelem z důvodu chyby, omylu nebo nesprávnosti ve výpočtu, není dán důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru, ledaže by zaměstnavatel bez zbytečného odkladu a v přiměřené době tento nedostatek nenapravil. Bylo by v rozporu s dobrými mravy, pokud by zaměstnavateli nebyla dána možnost tuto chybu napravit.

 

KDY MÁTE PRÁVO NA SVÉ PENÍZE

http://js.pencdn.cz/Image.aspx?itemid=213709&width=&height=&q=80

Splatnost mzdy nebo platu upravuje § 141 zákoníku práce. Základní pravidlo je obsaženo v odstavci prvním tohoto paragrafu, kde se říká, že mzda nebo plat jsou splatné nejpozději v měsíci, který následuje po měsíci, v němž vzniklo zaměstnanci právo na mzdu.