Zápočet doby studia pro důchod
27. 11. 2012
Podle odst.1 § 29 zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, musí pojištěnec, který dovrší důchodový věk v roce 2013, aby mu vznikl nárok na starobní důchod, získat nejméně 29 let doby pojištění. Pokud jde o zápočet doby studia pro důchod, je třeba odlišovat několik období, v nichž se doba studia hodnotila rozdílně a také, zda jde o starobní nebo o invalidní důchod. Význampro zápočet této doby pro důchod má také to, zda hodnocená doba studia byla dobou pojištění nebo jen náhradní dobou pojištění
To má vliv pro výši procentní výměry důchodu, kdy doba pojištění se hodnotí plně, tj. 100%,
zatímco studium jako náhradní doba pojištění pouze částečně, tj. 80%.
Pokud jde o zápočet doby studia pro nárok na starobní důchod, hodnotila se doba studia
na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole (dále doba studia) získaná v období do 31. 12.
1995 (tj. před účinností zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 1996), po skončení povinné školní docházky do dosažení 18 let věku jako doba pojištění (tj. v plném rozsahu 100%). Po dovršení 18. roku věku se pro nárok na starobní důchod v období do 31. 12. 1995 započítávala doba ukončeného i neukončeného studia získaná v tomto období již jen jako náhradní doba pojištění, a to v rozsahu nejvýše prvních 6 let studia (pro výši procentní výměry jako náhradní doba 80%).
Doba studia získaná v období od 1. 1. 1996 do 31. 12. 2009 po 18. roce věku se započítávala, resp. započítává, pro nárok na starobní důchod jako náhradní doba pojištění v rozsahu prvních 6 let studia (pro výši důchodu v rozsahu 80%).
Doba studia získaná po 31. 12. 2009, se již do doby pojištění potřebné pro nárok na
starobní důchod vůbec nezapočítává. Od 1. 1. 2010 již není doba studia náhradní dobou
pojištění ani dobou pojištění (dobou pojištění byla do 31. 12. 1995).
I když se již doba studia získaná po 31. 12. 2009 nezapočítává jako náhradní doba pojištění pro nárok na starobní důchod, existuje možnost, jak si během studia zajistit účast na důchodovém pojištění. Takovou možností je vykonávat při studiu výdělečnou činnost
zakládající účast na nemocenském a tedy i na důchodovém pojištění, např. na kratší pracovní
úvazek. Všem studentům, kteří při studiu pracují a mají uzavřenou pracovní smlouvu
a od 1. 1. 2012 také dohodu o provedení práce s příjmem, který u jednoho zaměstnavatele přesahuje částku 10 000,- Kč za měsíc, vzniká účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Od 1. 1. 2012 také dohody o provedení práce s příjmem u jednoho zaměstnavatele nad 10 000 Kč za měsíc zakládají povinnou účast na důchodovém a nemocenském pojištění. Zaměstnavatel za studenty odvádí pojistné a současně se studentům tato doba
započítává do doby pojištění potřebné pro důchod.
Účast na důchodovém pojištění mohou studenti v době studia také získat výkonem samostatné výdělečné činnosti, zakládá-li tato činnost účast na důchodovém pojištění. Při
výkonu vedlejší výdělečné činnosti se platí pojistné na důchodové pojištění pouze, pokud se k tomu studenti sami přihlásí nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné vý-
dělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Ten
byl pro rok 2012 stanoven vládou ve výši 60 329 Kč (rozhodná částka) s odečtením 5 028 Kč
za každý kalendářní měsíc, ve kterém samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána.
U pracovní smlouvy nebo u dohody o pracovní činnosti se tato doba započte pro dů-
chod při měsíční odměně ve výši aspoň 2 500 Kč (z této a vyšší odměny se u pracovních
smluv a dohod o pracovní činnosti platí sociální pojištění a vzniká účast na důchodovém pojištění). Rozsah práce u dohody o pracovní činnosti může být podle zákoníku práce až polovina normální pracovní doby. U dohody o provedení práce maximálně 300 hodin za rok
u jednoho zaměstnavatele.
Účast na důchodovém pojištění si studenti mohou zajistit též s využitím institutu dobrovolného důchodového pojištění (§ 6 zákona). Nejnižší pojistné hrazené na dobrovolné
důchodové pojištění v roce 2012 činí 1760 Kč měsíčně (28 % z částky odpovídající jedné
čtvrtině průměrné mzdy platné v kalendářním roce 2012, tj. z částky 6 285 Kč). Je ovšem
otázka, zda se z hlediska budoucího důchodu vyplatí několik let platit takto vysoké dobrovolné pojištění. Zvláště, když lze předpokládat, že se bude výše dobrovolného důchodového
pojištění každý rok zvyšovat, zatímco do budoucna lze spíše očekávat výrazný pokles reálné
hodnoty důchodů. Nezahrnutí let doby studia pro výpočet starobního důchodu se tak
může při porovnání s celkově zaplaceným dobrovolným pojištěním během doby studia
jevit jako výhodnější eventualita.
Pokud jde o zápočet doby studia jako náhradní doby pojištění pro nárok na invalidní
důchod, platí pro něj po 31. 12. 2009 odlišná právní úprava. Pro účely splnění podmínky
potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se na rozdíl od starobního důchodu
doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole v ČR považuje i nadále, tj. i po 31. 12.
2009, za dobu pojištění. Ať jde o studium před rokem 2010 nebo o studium po roce
2009, platí, že pro nárok na invalidní důchod se uvedená doba studia započítává od skon-
čení povinné školní docházky do dosažení věku 18 let a po dosažení 18 let prvních 6 let tohoto studia.
