Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání

15. 1. 2014

 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání přichází v úvahu ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy a ve sporu o změnu již platné kolektivní smlouvy, jestliže byla v kolektivní smlouvě možnost změny, případně její rozsah, dohodnuta. Stávka v rámci kolektivního vyjednávání může být vyhlášena teprve poté, co strany neúspěšně absolvovaly řízení před zprostředkovatelem.

Stávku vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace. Kdo konkrétně za odborovou organizaci rozhoduje a vyhlašuje stávku, vyplývá z jejích stanov, ve kterých je stanoveno, kdo je oprávněn jednat za odborovou organizaci. Stávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy je možné vyhlásit, jestliže se stávkou souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na hlasování o stávce, jichž se má tato kolektivní smlouva týkat, za předpokladu, že se hlasování zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců zaměstnavatele, jichž se má tato smlouva týkat.

V případech, kdy jde o stávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně, je stávka zahajována u jednotlivých zaměstnavatelů. O zahájení stávky rozhoduje odborová organizace na podnikové úrovni. K rozhodnutí o stávce ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně je zapotřebí souhlasu stejného počtu zaměstnanců jako v případě stávky ve sporu o uzavření podnikové kolektivní smlouvy.

Samotná procedura hlasování o souhlasu se stávkou v zákoně upravena není. Hlasování tedy může být provedeno jakýmkoli průkazným způsobem, např. zvednutím ruky na shromáždění zaměstnanců, odevzdáním lístků obsahujících projev souhlasu či nesouhlasu, podpisem listiny apod. Stanoveno je pouze to, že o výsledku hlasování musí odborová organizace pořídit zápis. Hlasování o stávce se neúčastní zaměstnanci, kterým je zákonem o kolektivním vyjednávání zakázáno stávkovat. K těmto zaměstnancům se ani nepřihlíží pro účely zjištění celkového počtu zaměstnanců.

Odborová organizace je povinna sdělit zaměstnavateli alespoň tři pracovní dny předem, kdy bude stávka zahájena, jaké jsou důvody a cíle stávky, počet zaměstnanců, kteří se stávky účastní, a seznamy pracovišť, která nebudou v době stávky v provozu. Odborová organizace nicméně nemusí zaměstnavateli předávat jmenný seznam účastníků stávky.

Účast na stávce je výhradně osobním rozhodnutím zaměstnance, a proto by neměl být žádný zaměstnanec k účasti na jakékoli stávce nucen. Odborová organizace, která je oprávněna jednat za účastníky stávky, musí umožňovat přiměřený a bezpečný přístup na pracoviště zaměstnavatele a nesmí bránit zaměstnancům, kteří chtějí pracovat, v přístupu na toto pracoviště a odchodu z něho nebo jim vyhrožovat jakoukoli újmou. Odborová organizace může s těmito zaměstnanci o přerušení práce pouze jednat. Na druhé straně by zaměstnanci nemělo být zaměstnavatelem či kýmkoli jiným v účasti na stávce bráněno, pokud se sám svobodně rozhodne stávky zúčastnit.

Zaměstnanci, který nestávkuje, musí zaměstnavatel umožnit výkon práce. Pokud zaměstnanec v důsledku stávky nemůže práci vykonávat, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Jestliže by vykonával práce, které souvisí např. se zabezpečením nezbytných činností a provozu zařízení, za které mu přísluší nižší mzda, poskytne mu zaměstnavatel doplatek do výše průměrného výdělku.

Odborová organizace je povinna poskytovat zaměstnavateli nezbytnou součinnost po celou dobu trvání stávky při zabezpečování nezbytné činnosti a provozu zařízení, u nichž to vyžaduje jejich charakter nebo účel, s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví nebo možnost vzniku škody na těchto zařízeních.

Zákon taxativně stanoví, v kterých případech je stávka nezákonná. Vedle případů, kdy by stávkovali zaměstnanci, kterým to zákon zakazuje (viz výše), by byla nezákonná stávka, které nepředcházelo řízení před zprostředkovatelem (to neplatí v případě solidární stávky), která byla vyhlášena nebo pokračuje po zahájení řízení před rozhodcem nebo po uzavření kolektivní smlouvy, která nebyla vyhlášena nebo zahájena za zákonem stanovených podmínek. Nezákonná je dále stávka solidární, jestliže zaměstnavatel účastníků této stávky zejména s ohledem na hospodářskou vázanost nemůže ovlivnit průběh nebo výsledek stávky zaměstnanců, na podporu jejichž požadavků je solidární stávka vyhlášena.

Návrh na určení, že je stávka nezákonná, může podle § 21 zákona o kolektivním vyjednávání podat zaměstnavatel, popřípadě organizace zaměstnavatelů, nebo státní zástupce, a to ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo odborová organizace, proti níž návrh směřuje. Tento návrh ovšem nemá odkladný účinek. S odvoláním na ustálenou soudní judikaturu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. Cdon 8/94) můžeme dovodit, že subjekty, které mohou podat návrh na určení nezákonnosti stávky, nejsou povinny prokazovat naléhavý právní zájem na tomto určení.

O ukončení stávky rozhoduje odborová organizace, která rozhodla o jejím zahájení. O ukončení stávky musí být bezodkladně informován zaměstnavatel. Stávka může skončit rovněž uplynutím doby, na kterou byla vyhlášena. Platí ovšem, že již zahájenou stávku není možné pouze přerušit a později v ní zase pokračovat, pokud stále nejsou splněny požadavky stávkujících. V takovém případě by stávka musela být znovu vyhlášena, samozřejmě za splnění všech výše popsaných podmínek.

Pokud by v průběhu stávky došlo ke škodě, odpovídá za ni účastník stávky zaměstnavateli nebo zaměstnavatel účastníkovi stávky podle občanského zákoníku. Jde-li však o škodu vzniklou v souvislosti se zabezpečením nezbytných činností provozu zařízení, u nichž to vyžaduje jejich charakter nebo účel, odpovídají podle zákoníku práce. Za škodu způsobenou výlučně přerušením práce stávkou účastník stávky zaměstnavateli a zaměstnavatel účastníkovi stávky neodpovídají. Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávky, odpovídá podle občanského zákoníku zaměstnavateli za škodu, k níž došlo z důvodů neposkytnutí nezbytné součinnosti.

Jestliže soud rozhodl, že stávka je nezákonná, odborová organizace, která stávku vyhlásila, odpovídá podle občanského zákoníku zaměstnavateli za škodu, která mu takovou stávkou vznikla.