Odborová organizace OSZ VOKD Karviná

Pokud se současný zaměstnavatel nachází v insolvenčním řízení, jsou zaměstnanci chráněni zákonem na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, Potom jim Úřad práce vyplatí část neuhrazených mzdových nároků za níže stanovených podmínek.

Pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců  jsou pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a jako takové se do insolvenčního řízení nemusí přihlašovat a uspokojují se kdykoliv po rozhodnutí  soudu o úpadku zaměstnavatele. 

Kdo má právo na uspokojení nevyplacených mzdových nároků Úřadem práce?

Zaměstnanec má nárok na úhradu mzdových nároků nevyplacených jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, ze strany Úřadu práce. Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice.

 Nárok na uspokojení mzdových nároků Úřadem práce naopak nemají zaměstnanci, kteří byli v rozhodném období zároveň statutárním orgánem zaměstnavatele nebo členem jeho statutárního orgánu a měli u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast.

Jaké mzdové nároky lze požadovat u Úřadu práce a kdo o jejich přiznání rozhoduje?

Mzdové nároky, které může uspokojit Úřad práce, jsou mzda, její náhrady a odstupné, které náleží zaměstnanci z pracovního poměru nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Mzdové nároky musí vzniknout zaměstnanci v rozhodném období.

Rozhodné období pro uplatnění mzdových nároků je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

O nároku rozhoduje Úřad práce prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má:
- sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou.
 Příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyvěsí na úřední desce informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště Úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit.

 Uplatnit své mzdové nároky je třeba vždy v včas!

Zaměstnanec může mzdové nároky uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce zveřejnila informace úřední desce. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Nárok na uspokojení mzdových nároků ze strany Úřadu práce zaniká, není-li uplatněn v uvedených lhůtách. Zaměstnanci však zůstává zachováno právo na uplatnění mzdových nároků u soudu.

Zaměstnanec může o uspokojení svých mzdových nároků požádat kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. V písemné žádosti musí zaměstnanec uvést zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody. Součástí žádosti by měly být také doklady prokazující výši uplatňovaných mzdových nároků. Zaměstnanec je povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru. Vzor žádosti o uspokojení mzdových nároků je k dispozici na internetových stránkách Úřadu práce České republiky.

 V jaké výši a kdy budou mzdové nároky vyplaceny?

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků.

Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky.  V souladu se sdělením MPSV o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, se rozhodná částka nově stanoví takto:

• pro období od 1. května 2013 do 30. dubna 2014 je rozhodnou částkou částka 25 101 Kč.

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě. Nesouhlasí-li tvrzení zaměstnance s údaji zaměstnavatele, rozhodne úřad práce o vyplacení mzdových nároků pouze v prokázané výši a za nesporná období.

Upozornění: V případě, že zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, je povinen je vrátit Úřadu práce do 3 týdnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl.

 Neuspokojené mzdové nároky uplatňujte u insolvenčního správce!

Pokud Úřad práce neuspokojí mzdové nároky v uplatňované výši nebo mzdové nároky zcela nepřizná, může je zaměstnanec uplatnit spolu s dalšími peněžitými pohledávkami, které má vůči zaměstnavateli, v insolvenčním řízení. Pracovněprávní pohledávky zaměstnanců jsou v insolvenčním řízení považovány za pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou a pokud to stav insolvenčního řízení umožňuje, uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Zaměstnanec mzdové nároky nemusí přihlašovat, postačí, když je uplatní mzdové nároky přímo u insolvenčního správce zaměstnavatele, a to neformálním způsobem.

 Pokud zaměstnanec svou pohledávku v insolvenčním řízení vůbec neuplatní, bude insolvenční správce vycházet z údajů uvedených v účetnictví zaměstnavatele.

Pro uspokojení pracovněprávních nároků zaměstnance v insolvenčním řízení je však potřeba upozornit, že pokud nepostačuje výtěžek zpeněžení majetkové podstaty, pohledávka zaměstnance nemusí být uspokojena v plné výši. Může se rovněž stát, že nebude uspokojena vůbec.