Odborová organizace OSZ VOKD Karviná

Uchazeč o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti a který má z posledního zaměstnání nárok na odstupné, které mu ale zaměstnavatel nevyplatil po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, má nárok na kompenzaci, kterou mu poskytne krajská pobočka úřadu práce.
 
O poskytnutí kompenzace vede úřad práce správní řízení. Správní řízení o poskytnutí kompenzace se neposkytuje na základě žádosti uchazeče o zaměstnání. Jeho zahájení je v režimu samotného úřadu práce, který řízení sám, z úřední povinnosti, zahájí, jestliže zjistí, že nastaly skutečnosti, které jeho zahájení opravňují. Budou-li i všechny tyto okolnosti prokázány, úřad práce ukončí správní řízení rozhodnutím o poskytnutí kompenzace.
 
Kompenzace se poskytuje po dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby, za kterou mělo být podle § 44a zákona o zaměstnanosti vyplaceno odstupné, odchodné nebo odbytné. Podpora v nezaměstnanosti bude uchazeči vyplácena až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace.
 
Co určuje dobu posunutí výplaty podpory v nezaměstnanosti? Určuje jí počet násobků průměrného výdělku, ze kterých je odvozena výše odstupného,  Jednoduše řečeno, kolik násobků odstupného vám ze zákona náleží, o tolik měsíců se vám posune podpora v nezaměstnanosti.
 
Pokud dostanete od zaměstnavatele nějaký násobek odstupného navíc nad zákonně stanovenou výši, nebude tento započítán do kompenzace, ani se nepromítne v posunutí podpory v nezaměstnanosti.
 
Kolize mezi zdravým rozumem a povinností striktně dodržet zákon nastává v situaci, kdy se uchazeč se zaměstnavatelem dohodl na pozdějším termínu výplaty odstupného. Také v těchto případech musí být o kompenzaci úřadem rozhodnuto a musí být přiznána.
 
Výše kompenzace činí násobek doby, za kterou odstupné uchazeči o zaměstnání náleží, a 65 % jeho průměrného měsíčního čistého výdělku, který doložil z posledního ukončeného zaměstnání. Nebude-li možné doložit výši průměrného čistého výdělku, nebude nárok na kompenzaci ztracen, pouze se bude při stanovení její výše vycházet z průměrné mzdy v národním hospodářství. Konkrétně kompenzace bude stanovena ve výši 0,15 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství.
 
Účelem poskytování kompenzace za nevyplacené odstupné,  je zajistit uchazeči o zaměstnání ochranu v tom smyslu, aby nebyl poškozen v důsledku toho, že zaměstnavatel nesplnil svoji zákonnou povinnost a dopustil se tak přestupku.
 
 Úřad práce zabezpečí uchazeče o zaměstnání finančními prostředky jakožto náhradou za ty příjmy, které mu měly plynout ze zaměstnání. Neznamená to však, že by se zaměstnavatel z této povinnosti vyvázal. Úřad práce zaměstnavatele informuje do tří pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o výši vyplacené kompenzace. Zároveň mu je uložena povinnost uhradit částku, kterou úřad práce vyplatil uchazeči o zaměstnání jako kompenzaci za nevyplacené odstupné. Je povinen tak učinit do 10 pracovních dnů ode dne, kdy byl informován. Nedostojí-li zaměstnavatel této povinnosti, ani vůči úřadu práce, bude částku rovnající se poskytnuté kompenzace vymáhat celní úřad.
 
A co z toho plyne pro zaměstnavatele? Rozhodně to, že nevyplatit odstupné zaměstnanci se zaměstnavateli vůbec nemusí „vyplatit“. V případě poskytnutí kompenzace ze strany úřadu práce bude muset uhradit kompenzaci. A to i tehdy, že by během řízení dlužné odstupné zaměstnanci vyplatil. Navíc platí, že poskytnutí kompenzace úřadem práce nezbavuje zaměstnance jeho nároku na vyplacení odstupného. Proto se jej zaměstnanec může ještě domáhat i soudní cestou. Tedy částka, kterou by zaměstnavatel musel (po všech těchto situacích) uhradit, by výrazně převýšila částku jím nevyplaceného odstupného.